PROČ JSME TADY?

Předtím, než jsme přišli k NA, neuměli jsme ovládat svoje životy. Neuměli jsme žít a bavit se jako jiní lidé. Museli jsme mít něco zvláštního a mysleli jsme, že jsme to našli... drogy. Dávali jsme přednost drogám před svými rodinami, manželi a manželkami, před svými dětmi. Museli jsme mít drogy, cena nebyla důležitá. Ublížili jsme mnoha lidem, ale hlavně jsme ublížili sami sobě. Pro naši neschopnost nést osobní odpovědnost jsme si vytvářeli další problémy. Zdálo se nám, že nemůžeme čelit životu takovému, jaký je. Většina z nás poznala, že naše závislost byla pomalá sebevražda, ale závislost je takový úskočný a mocný nepřítel života, že jsme ztratili schopnost, abychom s tím něco dělali. Mnozí z nás skončili ve vězení nebo hledali psychologickou nebo náboženskou pomoc. Ale nám tyto způsoby nestačí. Naše nemoc se vždy vrátila nebo se stále zhoršovala, až jsme ze zoufalství hledali pomoc v NA.

V NA jsme se učili, že jsme nemocní lidé. Trpěli jsme chorobou, na kterou neexistuje žádný lék. Ale je možné, abychom to zastavili a potom se začali uzdravovat. Cítíme, že náš postoj k nemoci závislosti je plně realistický: když závislý pomáhá závislému, je terapeutická hodnota nedocenitelná. Víme, že náš způsob je praktický, protože nikdo nemůže pochopit a pomoct závislému lépe, než jiný závislý.

Je jen jediný způsob, jak se vyhnout návratu do aktivní závislosti na drogách: nevzít si tu první drogu. Jestli jste jako my, už víte, že jedna je příliš mnoho a tisíc nikdy nestačí. Zdůrazňujeme to, protože víme, že když bereme jakoukoliv drogu nebo nahradíme jednu druhou, zase znovu upadneme do závislosti.

Pověra, že alkohol je něco jiného, než drogy, přivedla mnoho narkomanů k recidivě. Předtím, než jsme přišli do NA, tak si mnoho z nás myslelo, že alkohol není jako jiné drogy, ale nemůžeme si zde dovolit žádnou nejistotu: alkohol je droga. Jsme lidé s chorobnou závislostí na drogách, musíme se zdržet všech drog, abychom se uzdravili.